Strakonická televize

Přehraj video
Redaktor: Robert Malota
Kamera: Jaroslav Landsinger
Vloni čtvrté místo, letos až třináctá pozice ze sedmnácti sledovaných sídel. Takový je výsledek srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihočeského kraje 2009.Co je za tímto poklesem? Na to se pokusíme odpovědět v následující reportáži.
Průzkum Město pro byznys, který už druhým rokem vyhlašuje týdeník Ekonom, na základě padesáti různých kritérií zjišťuje, kde jsou nejlepší podmínky pro podnikání. Do výzkumu, který provádí společnost Factum Invenio, bylo v rámci jižních Čech zahrnuto celkem sedmnáct měst s rozšířenou působností. Hodnotilo se podnikatelské prostředí, kvalita lokality, pracovní trh, kvalita veřejné správy, cenové podmínky a průzkum mezi podnikateli. Celkově zvítězil Vimperk před Třeboní a Blatnou. Strakonice skončily až třinácté, což byl, s ohledem na loňskou čtvrtou příčku, největší propad ze všech účastníků. „V neprospěch Strakonic promluvili spíše podnikatelé, jejichž názory jsou součástí výzkumu,“ uvedl Michal Kaderka,
mluvčí projektu Město pro byznys.
Názor místních podnikatelů, kteří odpovídali na pět z celkových padesáti otázek, vyzněl pro město Strakonice velmi nelichotivě. Strakonice v této části průzkumu skončily na předposlední, tedy šestnácté příčce. „My tuto otázku řešíme na naší oblastní radě a myslíme si, že to je tím, že ve Strakonicích není rozvinuté podnikatelské prostředí. Nejsou zde podnikatelské zóny, podnikatelské inkubátory,“ vysvětlila Lucie Štěpánová z Jihočeské hospodářské komory.
„Chápu rozladění podnikatelů. U nás je třikrát méně zájemců o jedno pracovní místo než kdekoliv jinde. To znamená, že podmínky pro podnikání jsou u nás obtížnější,“ dodal Pavel Pavel, místostarosta Strakonic.
Autoři výzkumu upozorňují, že postoj radnice může ovlivnit zhruba jen polovinu z padesátky posuzovaných kritérií, navíc v některých případech jen nepřímo. Přesto se mluvčí projektu Město pro byznys Michal Kaderka domnívá, že právě v případě přístupu k podnikatelům by radnice měla být aktivnější. „Doporučil bych vymyslet, jakým způsobem s podnikateli více komunikovat a vysvětlovat jim některé věci. Když podnikatelé projeví určitou míru nepřízně, jako to bylo ve Strakonicích, tak je to často z nedostatku informací,“ upřesnil Michal Kaderka, mluvčí projektu Město pro byznys.
Takovému řešení se vedení města nebrání. „Možná je tady prostor, abychom se sešli se zástupci hospodářské komory, abychom spolu hovořili o tom, co by bylo vhodné změnit, aby se podnikatelům na území našeho města lépe působilo,“ připustil strakonický starosta Vondrys.
Navzdory rekordnímu sestupu Strakonic ze čtvrté na třináctou příčku najdeme v nejnovější anketě i pozitivní prvky. Jde například o druhou nejlepší cenu za odvoz odpadu v rámci kraje. Strakonická radnice má i druhý nejlepší rating v hospodaření a poměr kapitálových investic města Strakonice je dvaapůlkrát vyšší než krajský průměr. „Kapitálové investice jsou investice do infrastruktury, které přispívají ke zlepšení života občanů. Nejedná se o provozní náklady radnice. Jde o to, co občané pocítí,“ zdůraznil Michal Kaderka, mluvčí projektu Město pro byznys.
Celkově vzato: kvalita veřejné správy, tedy práce zaměstnanců městského úřadu, je ve Strakonicích velmi vysoká, podle posledního průzkumu dokonce třetí nejlepší v kraji. „V rámci městského úřadu pod vedením jeho tajemníka pana Tůmy dlouhodobě probíhá systematická práce, která by se měla projevit právě tím, že občan - a nejenom podnikatelé – bude vnímat práci našeho úřadu dobře,“ řekl starosta Vondrys.