Strakonická televize

Vzít tři šipky, postavit se na čáru, postupně odházet, spočítat výsledek a porovnat se soupeři. Na první pohled to vypadá velmi jednoduše, jenže šipkový sport může být nejenom zajímavá zábava, ale i pěkná dřina, jestliže se mu chcete věnovat na závodní úrovni. Potvrdilo to i Mistrovství České republiky ve steelových šipkách v žákovských, juniorských a veteránských kategoriích, které se koncem března konalo v Bělčicích na Strakonicku.
O mistrovské tituly se v bělčické sokolovně utkaly čtyři desítky borců, od nejmenších školáků až po zralé muže. A přitom výborné výsledky byly k vidění na obou stranách věkového spektra. Velkou výhodou tohoto sportu je totiž fakt, že pokud máte opravdu zájem, můžete začít prakticky kdykoliv. „Nejstarší může mít i šedesát, sedmdesát let. To je věkově neomezené. Když se cítí, ať hraje. Od šesti let není problém. Jenom je třeba počítat. Počítání, počítání, počítání. To je vlastně ten největší problém šipek,“ vysvětlil organizátor mistrovství Pavel Mašek z klubu Šneci Bělčice.
Specifický a pro laiky poněkud komplikovaný způsob bodového hodnocení vyvažuje fakt, že výbava není drahá a šipky lze hrát prakticky kdekoli. Nároky na prostor totiž nejsou velké. Od terče, který má v průměru asi 46 centimetrů, je odhodová čára vzdálena necelého dva a půl metru, takže účinně trénovat můžete třeba i doma. Také s ohledem na tyto skutečnosti se pro šipkový sport daří získávat novou krev. Například bělčický oddíl teď má čtrnáct dětí. „K šipkám mě přivedla kamarádka. Bydlí u nás v ulici. A mě pak šipky začaly taky bavit,“ svěřila se devítiletá Anička Zušťáková z Bělčic. A o rok starší Ondřej Vít z Blatné dodal: „Na šipkách mě nejvíc baví vyhrávat. Už jsem vyhrál dvě zlaté medaile na turnajích ve Vrbně a v Blatné.“
A je tady ještě další bonus šipkařského sportu. Pokud se vypracujete na určitou úroveň, můžete začít objíždět řadu turnajů, doma i v zahraničí. Potvrzuje to i čerstvá juniorská mistryně České republiky, která postoupila na světový šampionát v britském Hullu. „Na šipkách mě baví to, že se jezdím podívat do světa s babičkou. Seznámím se tam s novými lidmi. Prostě baví mě to,“ uvedla Denisa Dadová z Benešova.
Ani v tomto sportu však nejsou úspěchy zadarmo. Například někdejší vítěz Českého poháru Tomáš Červinka z Prahy připomíná, že kvalitně obsazený turnaj, při kterém se hraje ve skupinách a následně K. O. systémem, může trvat i šest až sedm hodin: „Udržet si koncentraci nejenom fyzickou ale i psychickou je dost těžké. A šipky jsou hodně o psychice...“
Jak má tedy postupovat člověk, který by se chtěl šipkovému sportu věnovat organizovaně a poměřit síly s ostatními? Nemusí to být nijak složité. „Když chce začít a opravdu začít, tak by měl začít navštěvovat turnaje, které se pořádají v dané oblasti. Jsou to open turnaje, regionální turnaje, nebo takováto mistrovství. Dá se přijet, zahrát si, vyzkoušet a pak se rozhodnout, jestli bude dál pokračovat,“ řekl Pavel Mašek. (bob)