Strakonická televize

Asi desítka bezdomovců v současnosti pobývá na území Strakonic a v jejich blízkém okolí. Byť jde o lidi žijící na okraji společnosti, podle městské policie z hlediska kriminality žádné vážnější problémy nepůsobí.
Na první pohled takový obrázek vyhlíží téměř idylicky. Po okolních stromech jsou rozvěšeny ptačí budky, komín vypouští obláčky kouře, uvnitř je teplo, na kamnech se hřeje voda na kávu a k iluzi šťastného domova přispívá i trojbarevná kočka stočená do klubíčka. Jenže místo klasického domu či chaty stojí na východním okraji Strakonic cosi připomínající snad nejvíce skautský stan. A jeho tři obyvatelé, každý z nich s vlastním pohnutým osudem, tu přežívají už několik měsíců. Například devětačtyřicetiletý Pavel, který pochází z nedalekých Katovic, bydlí takříkajíc na ulici už třetím rokem. Vyučený sklenář říká, že práci dokáže vždycky sehnat jen na pár týdnů. „Je to problematické. Staršího člověka už dneska nikdo nezaměstná. Já mám taky zdravotní problémy. Je to složité.“
Pavlova družka Věra, původem z Rokycan, je na tom s prací podobně jako její přítel. Naposledy asi na tři měsíce našla zaměstnání v zemědělství na Blatensku, teď už má jen základní podporu z úřadu práce. Přesto říká: „Nerezignovala jsem nikdy. Snažíme se něco najít, s bydlením …..samozřejmě…. Ale je to těžké.“
Městská policie má ve Strakonicích přehled zhruba o desítce bezdomovců. S lidmi, žijícími na ulici, strážníci žádné výraznější problémy řešit nemusí. Většinou prý jde pouze o znečišťování veřejného prostranství odhazováním odpadků. „S těmi místními, které známe, není vůbec žádný problém. Prokázání totožnosti už po nich nechceme. Ale ty, co jsou noví, určitě ztotožníme. Musíme totiž ověřit, zda nejde o hledané osoby,“ upřesnila Eva Šindelářová z Městské policie Strakonice.
Se strážci zákona prý bez problémů vycházejí rovněž obyvatelé provizorního příbytku u železničního mostu. S ostatními lidmi ale mají různé zkušenosti, nejenom ty dobré. Třiačtyřicetiletý Honza z Prahy říká, že je hodně těch, kteří jim přinesli potraviny, oblečení, boty, přikrývky a další věci. Ale najdou se i takoví, kteří si od nich berou. „Když byla velká voda, tak nám sem z Povodí přivezli dřevo. No, a pak sem jednou v noci přijeli lidi s autem a károu a začali si to dřevo nakládat... Co na to říct?“ (bob)