Strakonická televize

Přehraj video
Zajímá Vás, jak taková socha strakonického dudáka vznikala? To už Vám prozradí následující příspěvek.
Bronzový Švanda Dudák přicházel na svět zhruba tři čtvrtě roku a na jeho zrodu se nepodílel pouze akademický malíř Jiří Kubelka, ale i řada dalších lidí. Přibližně čtyři měsíce trvala Kubelkovi výroba čtyř malých modelů v poměru 1 : 10 s různými gesty, ze kterých pak strakoničtí radní vybrali jeden, který Jiří Kubelka začal sochat v životní velikosti. Na kovovou kostru naformoval asi jeden a půl metráku modelářské hlíny. Volnou inspirací mu přitom byl místní ochotník Josef Smetana, který v divadelním spolku Čelakovský hraje právě Švandu Dudáka. Odborné záležitosti, které se týkaly například držení dud a postoje dudáka, Jiří Kubelka konzultoval s nestorem strakonických dudáků Josefem Režným. Po dokončení hliněného modelu přišel na řadu štukatér, který zhotovil osmidílnou formu v podobě sádrového odlitku. Tyto části pak putovaly do kovolijecké firmy ve Staré Huti u Dobříše, kde se pro jednotlivé části dudáka vytvořila silikonová forma. Tu následně řemeslníci vymazali voskem a vznikl tak voskový střep v síle budoucího kovového materiálu, který se následně zaformoval do speciální keramiky a vložil do pece. „Vosk se teplotou vytaví a vznikne dutina, do níž se naleje kov, mosaz, bronz nebo litina,“ vysvětlil štukatér Tomáš Rýdl.
V tuto chvíli přišel na řadu takzvaný cizelér, jehož práce více než řemeslo připomíná umění. Cizelér totiž musel rozbruskou odstranit kovové nálitky a pak pokračoval v opracovávání různými nástroji, aby nakonec jednotlivé díly spasoval do konečné podoby. Sváry se pak musely opět přebrousit a znovu cizelovat a patinovat, až konečné dílo vypadalo jako jednolitý kus bronzu. „Na takové soše, jako je strakonický dudák, dělám zhruba kolem měsíce. Taková věc se nedá nijak uspěchat,“ potvrdil cizelér Zdeněk Hodinka. (bob)