Jak se slavilo „Od Cecilky po koledu“? Pospolu.

Přehraj video
Vánoční výstava Muzea středního Pootaví letos představuje zvyky a tradice, které se udržovaly od poslední taneční zábavy pořádané na svatou Cecílii až po Tři krále. Expozice byla v kapitulní síni zahájena minulé úterý a potrvá do 26.prosince.
Kapitulní síň strakonického hradu se proměnila ve vánoční scenérii. Postavičky oděné do kostýmů, které o svátcích při dodržování rozličných zvyků oblékaly ještě naše babičky, nám přibližují Vánoce tak, jak už je neznáme. „Na těch dřevěných deskách se lidé vždycky dočtou o tom zvyku, který je v daném diorámatu znázorněn, a kdyby se chtěli dozvědět více, tak potom jsou instalovány ještě informační panely na stěnách,“ vysvětluje kurátorka výstavy Blanka Jirsová. Návštěvníci se například dozvědí, že se dříve ke štědrovečerní večeři usedalo s první hvězdou na obloze. Nebo že se pod stůl dávala sekera a kdo si na ni během jídla položil na chvíli nohy, měl se uchránit před nemocemi. „Dnes se pozornost věnuje hlavně dárkům. Ale dříve vlastně Štědrý den lidé využívali k tomu, aby si zajistili úrodu, zdraví v následujícím roce, a předpovídali si budoucnost,“ dodává kurátorka výstavy.
Kolektiv Muzea středního Pootaví pracoval na celé přehlídce téměř čtyři měsíce. O výtvarnou stránku se postaral Pavel Koubek. Oblečení a jednotlivé exponáty pocházejí ze sbírek muzea. Výstava potrvá do 26. prosince. Čas vánoční zachycuje ve třech obdobích. Prvním je Advent, pak následuje zmíněný Štědrý den a navazující Boží hod. A třetím obdobím jsou pak koledy. „Od Cecilky po koledu jsme nazvali výstavu proto, protože na svatou Cecílii se naposledy tancovalo a poté následovalo postní období Adventu. A po Adventu tedy ty Vánoce. A šestadvacátého prosince, kdy začíná koleda, tedy období veselí, se mohlo opět tancovat,“ osvětlila Jirsová.
Tradice jsou přehledně znázorněny a vysvětleny. Například, že na Lucii 13. prosince obcházely domácnost Lucky s bílou škraboškou, s dlouhým papírovým nosem a předstíraly úklid. Přitom třeba mydlily mužské tváře bramborem, holily je dřevěnou břitvou a obecně spíše práci přidělávaly. Výstava zkrátka ukazuje, že tento čas lidé dříve trávili více pospolu. „Před svátkem svaté Barbory třetího prosince obcházely převlečené dívky v bílém, zvané Barborky, domácnosti, a vybízely děti k modlení. Za modlitbu jim potom nadělovaly drobné pamlsky, jako jablka a ořechy,“ uzavírá pozvání do kapitulní síně kurátorka výstavy. (mav)