Kácení stromů v Bavorově ulici vyvolalo vzrušenou atmosféru

Přehraj video
Ostrá slova padala na adresu pracovníků Městského úřadu a Technických služeb, když minulý týden dokončovali kácení čtyř smrků v Bavorově ulici ve Strakonicích. Obyvatelé domu, před nímž byly stromky vysazeny, hrozí podáním trestního oznámení na Městský úřad Strakonice. Zástupci města však dokládají, že právo je na jejich straně.
Neklidná atmosféra panuje v západní části Bavorovy ulice již řadu let. Velmi často se tu odehrávají sousedské spory a rušno tu bylo i minulý týden, když pracovníci Technických služeb přijeli pokácet čtyři smrky, které před deseti lety na pozemku města vysadili u svého domu manželé Svobodovi. První dva jehličnany padly koncem března, zbylé dva v pondělí 11. dubna. O den později se začal bourat i chodník, který v minulosti bez povolení pro změnu vyrostl u sousedního domu. „V tuto chvíli dochází k bourání chodníku, který byl postaven načerno, a v souvislosti s tím jsme přistoupili ke kácení stromů, protože stejně by došlo k jejich poškození a tudíž by nebylo nadále vhodné, aby zůstaly stát tam, kde byly,“ vysvětlil Jaroslav Brůžek z odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice.
Dalším důvodem, proč musely stromy ustoupit, je i fakt, že Bavorovu ulici čeká celková revitalizace. Během ní dojde mimo jiné k výsadbě vhodné městské zeleně. Mezi tu však smrk ztepilý nepatří. Jeho povrchové kořeny totiž narušují povrchy chodníků, komunikací i trávníky. Navíc mohou zasahovat až deset metrů od kmene stromu.
Manželé Svobodovi však na tyto argumenty neslyší. Nesouhlas s kácením stromů projevovali různými způsoby, kromě jiného i cedulí s urážlivým obsahem vůči jednomu ze zaměstnanců městského úřadu. „Přijedou jako gestapo, kácejí v blízkosti mého automobilu, vůbec nikomu nic neoznámí a ani nás nevyzvou, abychom stromy odstranili,“ rozčiloval se Jan Svoboda. Jaroslav Brůžek ale dokládá zákon, který domnělou pravdu Jana Svobody vyvrací: „Podle novely zákona o ochraně přírody č. 114 z roku 2009 nemusí město a další právnické osoby nahlašovat kácení těchto podměrečných stromů ani žádat o povolení.“
Povolení ke kácení se vztahuje pouze na stromy, u kterých obvod kmene přesahuje 80 cm, a to ve výšce 130 cm nad zemí. Smrčky u domu Svobodových však měly obvod kmene zhruba čtvrtinový. Svobodovi také stromy považují za svůj majetek a chtějí se ho domoci trestním oznámením. Při nakládání pořezaných stromů se ozvala i manželka Jana Svobody: „Honzo, ty by ses měl starat o to, že ty stromy nakládají a jsou naše!“ Jan Svoboda s klidem odvětil: „Podám trestní oznámení na krádež.“
Zákon ale i v tomto případě hovoří jasně. „Paragraf 120 občanského zákoníku říká, že vše, co je pevně spojeno s pozemkem, náleží majiteli pozemku. Tudíž jsme přesvědčeni, že město neudělalo chybu a jednalo se svým majetkem,“ dodal Jaroslav Brůžek. (reg)