Kaleidoskop z Mezinárodního dudáckého festivalu – II. část


Spoustu zajímavostí přinesl letošní mezinárodní dudácký festival, který se nedávno konal ve Strakonicích. Dnes Vám nabízíme II. díl festivalových střípků.

Z pestré nabídky dudáckého festivalu mohli ochutnat i někteří z těch, kterým pracovní povinnosti či zdravotní stav nedovolily navštívit akce zahrnuté do oficiálního programu. Účastníci strakonické přehlídky totiž zavítali do okresní nemocnice, aby tu svým vystoupením potěšili malé i velké pacienty stejně jako ošetřující personál. Na prostranství před internou zahrál, zatančil a zazpíval bulharský soubor Madara, zatímco dětským pavilonem zněly tóny a zpěv Malé dětské dudácké muziky, která pod vedením Julie Vlčkové působí při Základní umělecké škole ve Strakonicích.
* * *
Výstižný název „Když dudy zamečí, každej si poskočí“ dostal páteční dudácký bál, který hostil Dům kultury. Na jeho parketu se totiž poskakovalo plné čtyři hodiny a do tanečních kreací se postupně zapojili nejenom běžní návštěvníci bálu, ale často i samotní muzikanti, když je na pódiu vystřídali jejich kolegové z jiné kapely. Třeba domácí Prácheňáci si hudební doprovod francouzských Kevrenn Brest Sant Mark vysloveně užívali….
* * *
Pravděpodobně nejdramatičtější cestu do Strakonic zažili členové řeckého souboru ze Soluně. Na dálnici v severním Maďarsku se o jejich autobus otřel další automobil, což sice na řeckém vozidle zanechalo zřetelné stopy, ale nikomu se naštěstí nic nestalo. A tak si Řekové pobyt v Čechách užívali. V době, kdy jejich domovinu sužovala čtyřicetistupňová vedra, pro ně byly středoevropské dvacítky příjemným osvěžením.
* * *
V řadě doprovodných koncertů Mezinárodního dudáckého festivalu samozřejmě nemohly chybět ani Švandovatý písničky, které byly na programu v sobotu večer ve dvoře Měšťanského pivovaru. Moderátor Josef Kuneš vyprávěl jednu veselou historku vedle druhé. A to vše za hudebního doprovodu lidové muziky souboru Jiskra z Plzně a Mladé dudácké muziky ze Strakonic.
* * *
Nepřehlédnutelnou postavou dudáckého festivalu ve Strakonicích byl i letos Lubomír Tatarka zvaný Čalamacha. Tento „prvý cechmajster“ Cechu slovenských gajdošov ze Slovenskej Lupče přijíždí na jih Čech pravidelně a svou bezprostředností i vypravěčským talentem si tady získal spoustu přátel. Čalamacha, který nejenom vyrábí ale i skvěle ovládá gajdy, fujaru a řadu dalších nástrojů, je velkým propagátorem lidové kultury na Slovensku. A mohli byste vsadit na to, že při rozhovoru s jiným Slovákem určitě najde společného známého…
* * *
Vůbec poprvé na festival do Strakonic přijel Hrvatski Gajdaški Orkestar. Tato skupina zaujala nejen výraznou ozdobou na hlavě zpěvačky, ale i vícehlasným zpěvem a chorvatskými dudami. Vedoucím souboru je Stepjan Večkovič, jakási mladší verze Josefa Režného na chorvatský způsob. Stepjan sice začátkem devadesátých let v Záhřebu vystudoval strojařinu, ale pak se začal věnovat oživování folklorních tradic. O tom, že se mu to daří, svědčí i fakt, že s tradičními chorvatskými nástroji, které současně vyrábí, procestoval celý svět od Ameriky až po Japonsko.
* * *
Strakonicko jako oblast se silnou folklorní tradicí představil pořad Rok v našem kraji. Zaplněné hlediště na druhém hradním nádvoří sledovalo pestrou ukázku tradic, které se dodržovaly či stále ještě dodržují na jihozápadě Čech. Místní soubory svým vystoupením doplnily například ukázky vynášení Smrti, řehtání, velikonoční i vánoční koledy, májů či dožínek… (bob)