Strakonická televize

Mezinárodní dudácký festival, který letos již podvacáté hostily Strakonice, je sice už minulostí, ale my Vám jeho jedinečnou atmosféru postupně přibližujeme v našem kaleidoskopu. Teď Vám nabízíme třetí, závěrečnou část.
To, s čím se neúspěšně potýkají generace politiků, dokáže vyřešit jedna nebo dvě písničky. Sami jsme se o tom přesvědčili při natáčení tureckých Anadolu a řecké skupiny Voirani do galerie souborů. Jak známo, turecko – řecké vztahy jsou v politické rovině zatíženy řadou historických problémů. Jenže ve Strakonicích bylo všechno jinak: po svém vystoupení před filmovými kamerami zůstali stát Turci opodál a pozorně sledovali, jak si na jejich místě povedou Řekové. Za pár minut, když i řečtí Voirani měli natáčení za sebou, se u strakonické lávky jen tak neoficiálně rozehráli a roztančili turečtí Anadolu. A po chvíli do tanečního kola vtáhli nejenom české diváky, ale postupně i řadu svých řeckých kolegů. Velká škoda, že spousta politiků je tak nemuzikálních. Svět by zřejmě vypadal jinak….
Dudy dokážou pořádně rozveselit, pobídnout k tanci. Ale mohou být vhodným hudebním doprovodem pro tak duchovní záležitost, jakou je bohoslužba? Nedělní mše v kostele sv. Markéty dala jednoznačně kladnou odpověď. Svými mistrovskými výkony k tomu přispěli nejenom muzikanti z Rakouska, Anglie a Polska, ale i koncelebrant strakonické mše páter Pavel Kuneš z Prahy. Jediný český farář hrající na dudy se tento hudební nástroj naučil ovládat až v šestašedesáti letech, ale umí na něj tak dobře, že rozezpíval celý kostel…
Zájem o letošní dudácký festival byl letos obrovský. Na jednotlivé pořady včetně obou průvodů a doprovodných akcí se podle organizátorů z Městského kulturního střediska Strakonice přišlo podívat minimálně 33 tisíc lidí, což je asi o desetinu víc než před dvěma lety. Beznadějně vyprodán byl například závěrečný nedělní galakoncert zahraničních dudáků, který se konal v letním kině. Ten navštívila i předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová, která nad festivalem převzala záštitu.
Po čtyřech dnech, naplněných hudbou, tancem a zpěvem, 20. dudácký festival ve Strakonicích pomalu končil. Městem prošel nedělní velkolepý průvod, nadšeně pozdravovaný tisícovkami diváků, kteří se tísnili nejenom na chodnících, ale i na balkonech a v oknech domů. Závěrečné galakoncerty zahraničních souborů v letním kině a na hradě jen korunovaly úspěšný průběh celého festivalu. A také zde se nadšené publikum dočkalo jednoho emocionálního vrcholu přehlídky: to když francouzský soubor La Societé Fraternelle des Communes Du Centre spustil českou lidovku za doprovodu zpěvaček z domácího Prácheňáku. Ale to už je prostě dudácký festival. I když se tu každé dva roky potkává spousta známých, vždycky tato akce dokáže něčím příjemným překvapit. Nashledanou v roce 2014 na XXI. Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích. (bob)