Kdo prosadil výstavbu olbřímí křižovatky?

Redaktoři: Zdeněk Junek, Robert Malota

V listopadu 2007 byla s téměř ročním předstihem otevřena nová křižovatka u obce Třebkov známá spíše jako Nová hospoda. Argumenty pro tuto obří investici ze státního rozpočtu bylo zmenšení nehodovosti na této křižovatce a zlepšení plynulosti provozu na trase Praha – Strážný. Našim reportérům se podařilo zjistit, že vše je ale poněkud jinak.

Přijíždí-li řidič z Německa České republiky přes hraniční přechod Strážný, dostaví se u něj neodvratný pocit, že se ocitl v nějakém jiném světě a navíc o půlstoletí zpět. Z kvalitní, rovné silnice, která od Pasova po státní hranici neprochází žádnou obcí se ocitne na rozmlácené cestě plné zatáček a průjezdů obcemi. Patnáct kilometrů za Strakonicemi se mu však při průjezdu novou křižovatkou najednou uleví a tak motorista opět přidá plyn, aby jej vzápětí zase ubral, protože ho znovu čeká průjezd obcí, zatáčky, pomníčky u cesty. Zůstává však otázka: Proč dostala stavba křižovatky na Nové Hospodě přednost před zdánlivě daleko důležitějšími investicemi?

Veřejným tajemstvím je, že za vším stojí betonová lobby. Ale kdo to je, má nějakou organizační strukturu, nějakého předsedu? Dá se vysledovat, kdo rozhoduje o toku a výši úplatků? Proč to ještě nikdo z novinářů neudělal? Nebojíme se vlastně všichni podvědomě pravdy, nebo je tak složité ji odhalit? Ne, je to jednodušší, než si vůbec umíte představit.

Stačilo zadat do internetového vyhledávače Coozle klíčová slova: beton, úplatek a předseda. Šéf betonové lobby Vladimír Prhý je nenápadný muž jezdící v nenápadném autě, žijící se svou nenápadnou ženou v nenápadném domku u Prahy. Je tak nenápadný, že žádného novináře zatím ani nenapadlo jej jakkoli napadat. „V České republice jsme schopni vyrobit tolik betonu, že by to stačilo nejenom na jezy na Labi, ale i na přehrady na Ohři, Berounce, Otavě a Volyňce. Jenže takzvaní ekologové se staví na zadní, tak to zatím cpeme do křižovatek,“ vysvětluje Vladimír Prhý, generální tajemník ÚVBL.

Představa jízdy parníkem šumavskou přírodou ze Sušice na Čeňkovu Pilu s výhledem na Kašperk je jistě romantická. Doufejme však, že se jí nikdy nedočkáme a že bude betonová lobby, jak říká pan Prhý, „cpát“ svůj cement jinam. „Samozřejmě, že podporujeme i jiné projekty než křižovatky a přehrady. Třeba ta Kaplického Národní knihovna! Jak jsem ji viděl, říkám nádhera, ani by se to nemuselo bednit. Tak jsme ji podpořili a vyhrála. Jenže pak se ke mně doneslo, že nemá být betonová. Chápete tu drzost? Čtyři miliardy ze státního rozpočtu a mělo by to být z nějakých kompozitů nebo co! Tak jsem zavolal Klausovi, ten řekl, že se tam klidně přiváže provazem. No a když se Bém vrátil z Mont Blancu, nebo na jakej vápenec to vylez, tak jsem mu brnknul a on to zastavil. To by se Kaplickýmu líbilo! Buď to bude betonový a bude to na Letné, nebo ať si to laminuje sám, ale někde v Kotěhůlkách,“ rozčiluje se Vladimír Prhý.

Ale vraťme se ke křižovatce. Přes její gigantické rozměry je pro řidiče jedoucí od Strakonic poněkud nepochopitelná její konstrukce. Například se velmi zkomplikovalo odbočení na Plzeň. Nejprve musíte počkat, až přejedou všechna auta od Prahy a pak dát přednost všem vozidlům na trase Písek - Plzeň. Řidiči jedoucí ze Strakonic do Blatné tedy dnes jezdí raději přes Hubenov. Naopak při cestě z Prahy do Německa snadno přehlédnete odbočku na Strakonice, kde není vůbec značen hraniční přechod a pokračujete po čtyřproudé komunikaci na Písek. V důsledku toho se od konce listopadu začali v Písku hromadit Němci. „Zpočátku tady lidi trochu bloudili, ale myslím si, že v téhle chvíli je ta věc napravená. To že silnice vypadá, jako by zahýbala na Písek, za to já nemůžu, ani se tím Strakoňákům neomlouvám,“ říká otevřeně Tom Zajíček, poslanec, bývalý starosta Písku.

Další důvod proč se nabízí podezření, že se při navrhování, zadávání a realizaci takto velkých staveb někde točí velké peníze. „Prosím vás, každý ví, že i v opravdových demokratických státech jde z každý zakázky procento na provizi. S tím už se počítá v projektu. No a u nás, kde se nikdy žádná podmazávací kauza nevyšetřila, by to mělo být jiný? Kdepak, to je stejný!....Vlastně úplně stejný to není. U nás je to deset procent...“ upřesňuje Vladimír Prhý, generální tajemník ÚVBL.

O úplatcích při schvalování a rozdělování státních zakázek ví své i bývalý poslanec ČSSD, tedy strany, jejíž vláda nakonec stavbu křižovatky schválila. „Já jsem byl jen řadový poslanec, ale proti tomuto způsobu výběrového řízení jsem intenzivně vystupoval,“ řekl Radim Turek, bývalý poslanec za ČSSD.

Bude ale Vladimír Prhý ochoten naznačit, koho betonová lobby podplatila? „Jo, tak to vám můžu říct docela přesně, to já si všechno píšu... Ale nebudete to zveřejňovat. Jinak to bude únik informací, znáte to, parlamentní komise - budete mít oplétačky a Vesecká to stejně zastaví...Tak Nová Hospoda. Ta už nás přišla pěkně draho. Tak tady to začíná 1987. Štrougal, pak Adamec, Čalfa a tak dále a tak dále...

To kdybych věděl před dvaceti lety, tak jsme do toho nešli a byl by tam dneska kruháč,“ dodává Vladimír Prhý.

A právě kruhový objezd navrhoval řediteli silnic a dálnic tehdejší místostarosta Pavel Pavel při představování projektu gigantické křižovatky na strakonické radnici před několika lety. Představitelé města tehdy naivně předpokládali, že by ředitelství silnic a dálnic mohlo ušetřit na Nové Hospodě a několik desítek milionů uvolnit na dlouho očekávaný a stále odkládaný severní obchvat Strakonic. Jenže tehdy už bylo dávno rozhodnuto. A Strakonice budou čekat na obchvat dál.

„Já nevím, čím ti lidi myslí. Obchvat Strakonic už mohl být hotový dávno. Stačilo, aby ho někdo navrhl betonovej – hezky na sloupech. No samozřejmě, že by byl drahej! O to přeci jde. Dostat ze státního rozpočtu dvě miliardy umíme, ale třicet milionů, nezlobte se, tím se prostě nezabýváme. Nás nezajímají malý věci. Dyť ono i tu křižovatkou byl problém prosadit takhle velkou,“ přiznává Vladimír Prhý.

„Jsou tady lidé, kteří si myslí, že stavba je založena jaksi rozsáhle, ale to vůbec tak není. Ta stavba tady bude řadu let a jsou tady technické parametry, které já sice jako laik musím studovat, abych je pochopil, ale nakonec musím dát za pravdu těm, kteří říkají, že je to přesně tak, jak to má být a menší to být nemohlo,“ uzavírá celou diskusi bývalý starosta Písku Tom Zajíček.

Jednu přednost nemůžeme křižovatce na Nové Hospodě upřít. Stala se po Velké čínské zdi, pyramidách a několika podobných stavbách dalším lidským dílem, které lze na Zemi spatřit z vesmíru.

PřílohaVelikost
0801_Krizovatka.wmv6.45 MB