Strakonická televize

Strakonice trápí velká hejna holubů. Přemnožení ptáci znamenají řadu nepříjemností, od poškozených fasád a střech domů až po zdravotní rizika pro obyvatele města. Odborníci proto přemýšlejí, jak tento problém vyřešit.
Ve Strakonicích podle posledních odhadů žije bezmála tisícovka zdivočelých holubů. Největší populace, čítající kolem pěti set opeřenců, přebývá v oblasti teplárny, Steinova paláce na Dubovci a u kostela sv. Prokopa v hradním areálu. Druhým stanovištěm holubů – se třemi sty jedinci - je městské centrum a menší, zhruba stohlavé hejno, se pohybuje v okolí jatek a sídliště 1. máje. V případě tak velkého množství ptáků jsou největším problémem holubí exkrementy. Jeden holub průměrně za rok vyprodukuje deset až dvanáct kilogramů trusu. „To je nejagresivnější trus ze všech zvířat, protože obsahuje velké množství dusíku a je schopen i poškodit lepenku na střechách nebo i naleptat jiné materiály,“ vysvětlil Petr Šťastný z Městského úřadu Strakonice.
Nejde však pouze o nemovitosti. Zvýšený výskyt těchto ptáků totiž s sebou nese i zdravotní rizika, jimiž jsou ohroženi obyvatelé města. „Holubi jsou nejen svým trusem agresivní, ale jedná se o to, že jsou přenašeči různých plísní a parazitů, jako je například toxoplazmóza, encefalitida a další,“ dodal Jaroslav Brůžek z městského úřadu.
Jak tyto problémy vyřešit? Město Strakonice v rizikových oblastech jednou do roka provádí odchyt holubů. Jenže to samo o sobě nepomáhá. „Největším problémem z hlediska reprodukce holubů je fakt, že pokud je v určité lokalitě snížíme na pětinový stav, tak oni jsou schopni zahnízdit pětkrát až šestkrát do roka a navýšit se zpět na svoji původní populaci,“
dodal Petr Šťastný.
Účinnější řešení, než je pouhý odchyt, doporučuje odborná studie, kterou si město před časem nechalo vypracovat. Studie uvádí seznam zhruba dvou desítek objektů, kde se holubi převážně zdržují, a ve většině případů navrhuje provést drobné stavební úpravy, které by zde zamezily usedání ptáků a jejich hnízdění. Jde převážně o zakrytí různých prostor a otvorů ochrannými sítěmi či mřížemi, případně o osazení hrotů. Město už v tomto smyslu oslovilo majitele nemovitostí. Samo však hodlá vyzkoušet i další postup, který se týká speciálních antikoncepčních příměsí do potravy. Pokud ovšem získá potřebná povolení.
Samostatným bodem k řešení zůstává rozsáhlý areál strakonické teplárny, kde holubi nacházejí ideální podmínky k životu a hnízdění. Teplárna sice v minulosti nainstalovala plašičku, která připomíná hlas dravce, ale na tento zvuk si holubi velmi rychle zvykli. „Teplárna nechává zpracovat samostatnou studii, protože se jedná o objekt složitějšího charakteru, který vyžaduje zvláštní pozornost a kde hnízdí největší populace holubů, která je v současné době nekontrolovatelná,“ řekl Jaroslav Brůžek. (bob)