Pokud nedojde k odbahnění, hrozí Blatskému rybníku zánik

Přehraj video
Blatský rybník ve Strakonicích, který leží v blízkosti městského centra, prozatím slouží k chovu ryb. V dohledné době se ale může změnit v pustý mokřad a líhniště komárů. Jediným řešením je odbahnění. Kdy k němu ale dojde, je nejasné.....
Tříhektarový Blatský rybník patří ke Strakonicím už několik staletí. Při nedávném výlovu se ale opět naplno ukázal jeho největší současný problém. Protože rybník dosud nebyl odbahněn, dno pokrývá mohutná vrstva sedimentů. Ta na některých místech dosahuje až tří metrů, zatímco hloubka vody je maximálně metrová. Místní organizace Českého rybářského svazu jako majitel rybníku začala s přípravou na odbahnění v roce 2007. Jenže k vytěžení a odvozu sedimentů nakonec nedošlo. Proč? V odpovědi na tuto otázku se strakoničtí rybáři zásadně neshodují s pracovníky odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice. Ti se k celé záležitosti vyjadřovali kromě jiného i proto, že se na okraji Blatského rybníka nacházejí tři druhy chráněných rostlin.
"Orgán ochrany přírody vydal rozhodnutí, ve kterém souhlasil s odbahněním tohoto rybníka, ovšem za přesně stanovených podmínek, které jsou nutné pro zachování zvláště chráněných rostlin," zdůvodnil stanovisko Městského úřadu Ondřej Feit z odboru životního prostředí.
Předseda místní organizace Českého rybářského svazu Milan Jungvirt se k případu nechtěl vyjádřit na kameru, ale poskytl nám veškeré materiály o krocích, které rybáři k odbahnění Blatského rybníka podnikli. Z dokumentů vyplývá, že ministerstvo zemědělství na tuto akci přislíbilo osmdesátiprocentní dotaci z potřebných téměř 18 miliónů. Finanční podpora ovšem byla podmíněna doložením všech podkladů do 21. července 2008. To ale místní rybářská organizace neučinila. Milan Jungvirt tvrdí, že jí v tom zabránily nereálné podmínky ze strany odboru životního prostředí, jako je například stavba opěrné hrázky... "Doufali jsme už tenkrát, že rybáři splní podmínky, které jsme na poslední schůzce v roce 2008 navrhli. Samozřejmě bylo jasné, že by to do první výzvy nestačili, ale mohli s tím pokračovat dál a já doufám, že budou pokračovat, že se svého cíle nevzdají," nastínil situaci v roce 2008 Jaroslav Brůžek z Městského úřadu Strakonice.
Důležitým faktem v celém případu je nadlimitní hodnota arsenu, která byla v rybničním sedimentu prokázána. Po odtěžení tak může být bahno deponováno pouze na řízené skládce s nebezpečným odpadem. Přepravu odtěženého sedimentu a jeho uskladnění přitom odbor životního prostředí vidí jako jeden z největších problémů celé akce. "Cesta, kterou by se odtěžený sediment měl odvážet, není zatím ani zabezpečena, ani smluvně ošetřena. V celé akci chybí veškerá logistika," poukázal Jaroslav Brůžek na nejzásadnější problém celého projektu.
Milan Jungvirt říká, že poté, co rybáři zjistili, že nebudou schopni na ministerstvo veškeré materiály doložit, přestali se celou akcí zabývat. Zároveň dodal, že přípravě projektu osobně věnoval tři roky a teď již nemá čas ani sílu celou anabázi opět podstoupit. Současně ale upozornil, že pokud nebude sediment z rybníka v nejbližší době odtěžen, hrozí jeho úplný zánik. A v tom se shoduje i s Jaroslavem Brůžkem z odboru životního prostředí. "Časem vznikne z rybníku mokřad, který možná bude nějakou dobu biologicky zajímavý, ale rozhodně bude obtěžovat okolí, protože je v příměstské části vedle zahrádkářské kolonie a rozhodně z něj vznikne líhniště komárů," varuje Jaroslav Brůžek. (reg)