Strakonická televize

Několik týdnů reprezentoval Prácheňský soubor písní a tanců českou kulturu v dalekém Mexiku. Z dosud nejdelší cesty v historii tohoto folklorního tělesa se jeho členové vrátili s řadou poznatků a zajímavých zkušeností.
Do mexického města Tolancingo odletěli Prácheňáci reprezentovat již na konci června. Celkem se na cestu do střední Ameriky vydalo třicet pět členů souboru. Zpěváci, tanečníci i muzikanti během zámořského pobytu absolvovali 19 vystoupení.
,,Byli jsme tam téměř tři týdny, bylo to asi sedmnáct celých dní plus ještě něco let, téměř 3 týdny to bylo,“ uvedla členka Prácheňáku, Ludmila Vilánková.
Jihočeši museli zvládnout také několik vystoupení za den, což bylo náročné především pro tanečníky. Vždyť jeden koncert trval i více než hodinu a často se odehrával v nezvyklém prostředí.
,,Já musím říci, že za taneční složku bylo velmi náročné, protože z nějakých devatenácti vystoupení jich byla převážná většina na betonu, čili na nevyhovujících podmínkách, takže nás bolely chodidla a kolena,“ popsal vedoucí taneční složky, Patrik Ředina.
Vystupování stěžovalo také jiné podnebí, na které nejsou strakoničtí umělci zvyklí. Například ve vysoké nadmořské výšce se jim hůře dýchalo. Po náročném vystoupení však na členy souboru čekala velká odměna ze strany vděčného publika.
,,Po každém vystoupení následovalo téměř hodinové focení a hodinové autogramiády, kde si kluci nechali podepisovat fotbalové míče a holky se nechaly podepisovat na různé části těla. Převážně na ruce,“ s úsměvem vzpomíná Patrik Ředina.
Když Prácheňáci zrovna nevystupovali, jeli se podívat k místním památkám. Při cestě je nejvíce podle Ludmili Vilánkové překvapily tamější dopravní předpisy.
,,Je tam systém jednosměrek, které téměř nejsou značené. Dopravní značky tam téměř vůbec nejsou a všichni, ať už jedou autobusem, autem, na motorce nebo na kole, tak se zipují což tady není zvykem.“
Celá cesta byla financována částečně ze souborové kasy a zčásti z vlastních zdrojů. Soubor nejvíce ušetřil na stravování a ubytování, které bylo zajištěno v místní škole. Levně se podařilo sehnat i letenky, jedna stála 22 000 korun.
Pokud máte zájem vidět strakonický Prácheňák na živo, má pro vás členka souboru dobrou zprávu -
,,Teď ještě pojedeme začátkem srpna do Mikulova a pak samozřejmě se už těšíme na strakonický festival.“ (hoť)