První školní rok sloučených škol


Koncem září se definitivně ustálil počet studentů Vyšší odborné školy, Střední průmyslové školy a Střední odborné školy řemesel a služeb ve Strakonicích. Studiu na škole, která vznikla sloučením dvou dříve samostatných zařízení, se věnuje celkem 757 studentů.
Strakonická Střední průmyslová a střední odborná škola v současnosti eviduje 660 studentů v rámci denního studia a 31 u večerního studia. Dalších 15 studentů dochází na denní studium Vyšší odborné školy a 51 zde má zvolenu formu dálkového studia: „Je pravdou, že potíže, které mají všechny střední školy, se dotkly i nás. Nemůžu zastírat, že i my jsme zaznamenali pokles žáků v některých oborech. To číslo je cca o osmdesát žáků denního studia méně než v loňském roce. Snad se nám podaří pro příští roky situaci změnit, něco jsme pro to už udělali, ve spolupráci s podnikem ČZ a.s. jsme pro příští rok schopni nabídnout učební obor slévač,“ informoval ředitel sloučených škol Miloslav Pileček.
Podařilo se otevřít třídu zámečníků i mechaniků seřizovačů, o které loni nebyl dostatečný zájem. Nepodařilo se otevřít obory obráběč kovů ani nástrojař. Podle vedení školy se na sníženém zájmu o studium podepsalo několik faktů, například pro určitou část veřejnosti nepopulární sloučení škol, citelný pokles žáků, kteří opouští 9. třídy a také vliv rodičů. K tomu se vyjádřil zástupce ředitele Miloslav Oberpfalzer: „Rodiče se musí rozhodnout, jestli děti chtějí mít zaměstnané nebo nezaměstnané. To znamená, dobře zvážit, pro jaký studijní nebo učební obor se rozhodnou. Dále hraje roli i otázka finanční, i to je faktor rozhodování pro rodiče a žáky ze Strakonic. Vystudovat obor a potom si dělat rekvalifikace následně přinese více negativ než pozitiv. A finančně jde opět o zátěž pro stát i absolventa. Zárukou zaměstnání jsou dnes i do budoucnosti technické studijní i učební obory.“
Navázaná spolupráce školy s podniky zejména ve Strakonicích například s ČZ zaručuje absolventům zaměstnání. „Třeba pouze ČZ požaduje od naší školy cca 116 absolventů technických oborů tříletých a 58 strojařů čtyřletých, tedy třeba z průmyslovky,“ zmínil Pileček.
Na prezentačních akcích školy, při jedné z nich jsme byli s naší kamerou, se kromě nabídky oborů představují i současné stroje určené k manuální práci. „Dneska už bych to nenazýval manuální prací, protože technologie postoupily tak dopředu, že dnes i obráběč kovů, zámečník, pracují s technologiemi, které jsou špičkové,“ upozornil Oberpfalzer. (mav)