Prvorepublikový politik Rudolf Beran stále není plně rehabilitován


U rodinné hrobky Beranů na strakonickém hřbitově sv. Václava se poslední únorový den uskutečnila smuteční tryzna za československého politika Rudolfa Berana, který 28. února před šedesáti lety zemřel v leopoldovské věznici.
Rudolf Beran se narodil 28. prosince 1887 v Pracejovicích. Jako silně pravicový politik a předseda agrární strany se po mnichovské zradě stal na krátký čas premiérem tzv. „druhé republiky“. „Zachovat, co nám po Mnichovu zbylo, a uživit národ,“ tak vnímal tehdejší situaci Rudolf Beran. Měsíc po německé okupaci zbytku Čech a Moravy 15. března 1939 podala Beranova vláda demisi. Beran sám se stáhl do ústraní, ale později byl nacisty zatčen a vězněn za své kontakty s českým odbojem. Přesto byl v poválečném Československu odsouzen ke dvaceti letům vězení a k propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost a kolaboraci. Přes prokazatelně zmanipulovaný politický proces nebyl nikdy plně rehabilitován. „Chceme Rudolfa Berana rehabilitovat hlavně v očích veřejnosti. Většina lidí se na Berana pořád dívá jako na zrádce, na odpadlíka a kolaboranta,“ řekl při pietním aktu jednatel obnoveného Sboru selských jízd J. Žižky z Trocnova František Sáček. Účastníci smuteční slavnosti podepsali proto petici žádající plnou rehabilitaci Rudolfa Berana. Připomněli si jeho lásku k pravdě, silné pouto k vlasti, k českému sedlákovi a půdě. Rudolf Beran měl nemalé zásluhy také na rozvoji jihočeského regionu. Byl to on, kdo stál u zrodu strakonické zbrojovky a pomohl jí získat velké armádní zakázky. „Díky této investici Strakonice dostaly obrovský rozvojový impuls, který znamenal, že dnes jsou čtvrtým největším městem Jihočeského kraje,“ připomněl u rodinné hrobky Beranů starosta města Pavel Vondrys. (puč)