Sebevražd na Strakonicku meziročně přibylo


Z meziročních statistik vyplývá, že letošní počet sebevražd na Strakonicku je vyšší než v uplynulém roce. Rady k této problematice do následující reportáže uvedl bývalý krajský vedoucí skupiny vyjednavačů Jiří Kříž, který měl nejdelší praxi na poli této policejní práce.
Za první čtyři měsíce letošního roku na Strakonicku odešli dobrovolně ze života vesměs muži. Ti zvolili ukončení života oběšením a udušením. Poslední případ se stal přímo v centru Strakonic, kdy čtyřicetiletý muž pocházející z Volyňska vyskočil z 12. patra paneláku. „V letošním roce jsme evidovali celkem čtyři sebevraždy plus jeden pokus a v loňském roce za stejné období tři sebevraždy,“ uvedla policejní mluvčí Jaromíra Nováková.
Někdejší šéf skupiny policejních vyjednavačů Jiří Kříž z Českých Budějovic má více než dvacetiletou praxi a uvedl, že nejčastějšími důvody, které lidi k dobrovolným odchodům ze života vedou, jsou stres, uchvátaná doba, zdravotní problémy, propouštění či změna práce, rozchody s partnerem, i zamezení kontaktu s dětmi po rozvodu.„Ten člověk se dostane do stavu, kdy už neví kudy kam. Prostě nenachází řešení a podle něj jediným východiskem je ukončení života. Slýcháme věty, že už nenachází smysl života, nemá pro něj cenu, všechno se mu zhroutilo, ať je to díky zdravotnímu stavu nebo díky tomu, že přišel o práci a další z těch vět, které slýcháváme, že už nemá žádné řešení. Už ho nic dál nenapadá,“ konstatoval vyjednavač a vysvětlil, že pokus sebevraždy je často poslední volání o pomoc v situaci, kdy nešťastného člověka už nikdo z okolí nechce poslouchat a odmítá s ním rozebírat spletité životní peripetie.
Při kontaktu s osobou, která se nad ukončením života rozhoduje, je podle něj nutné zachovat klid, nekřičet, případně oslovovat dotyčného jménem, pokud ho známe.„Zeptat se ho na jeho úmysly, proč tam je v tom okně, proč tam je na střeše. A důležité je, pokud by se podařilo tu osobu rozmluvit, nechat ji mluvit o čem chce. Nenutit jí svoje názory, nepřesvědčovat ji o ničem. Spíše, jak my říkáme, poslouchat, než abychom mluvili my. Nejjednodušší co je, chovejte se k tomu člověku tak, jako by to byl váš známý, váš příbuzný a tak jako byste mluvili s ním,“ vzkazuje Kříž. (mav)