Strakonická televize

Přehraj video
Redaktor: Regina Auterská
Kamera: Jaroslav Landsinger, Robert Malota
Již třetím rokem se Strakonice mění v bezbariérové město. Letos v červenci začíná třetí a prozatím poslední etapa tohoto projektu. Projekt Bezpečné a bezbariérové město Strakonice se ve svých třech etapách zaměřil především na dva hlavní cíle. Prvním z nich bylo zpřístupnit co nejvíce lokalit a objektů nevidomým občanům nebo lidem s omezenou pohyblivostí. Úpravy zahrnovaly vybudování bezbariérových přechodů a využití speciálních dlaždic. Ty vytvářejí vodící lišty pro lepší orientaci nevidomých. Během prvních dvou etap, které proběhly na podzim let 2006 a 2008 se takto podařilo upravit kolem 80 přechodů.
Druhým cílem projektu je řešení speciálního osvětlování nejfrekventovanějších přechodů. Ve třetí etapě, která bude probíhat od července do listopadu letošního roku se počítá s vybudováním doplňkového osvětlení na 8 přechodech pro chodce, například na křižovatkách ulic Mírová a Husova, Krále Jiřího z Poděbrad a Erbenova či Zvolenská a Máchova. Právě v ulici Zvolenská dojde k nasvětlení hned 4 přechodů najednou.Vysvětlení je jednoduché: tato komunikace byla převedena z majetku Jihočeského kraje do vlastnictví města teprve nedávno, takže až dosud zde město nemohlo provádět žádné zásahy.
Na druhou stranu se úpravy prozatím vyhnou centru města.
"Bezbariérové úpravy chodníků v tomto případě nezahrnují úpravy centra města, vzhledem k tomu, že na jaře příštího roku se předpokládá zahájení rekonstrukce Velkého náměstí a přilehlých prostor," vysvětlila Jana Narovcová z Městského úřadu Strakonice.
Celkové náklady předešlých dvou etap se dosud vyšplhaly na necelých 7 800 000 korun. Z toho téměř pět miliónů činila dotace ze státního fondu dopravní infrastruktury. A dotace jsou přislíbeny rovněž pro třetí etapu. Z necelého dvou a půl miliónu korun tak město bude muset uhradit jen asi dvacet procent.
Celý projekt má za sebou již dvě třetiny plánovaných úprav. Ale byly to změny efektivní? Zaznamenali je při pohybu po městě lidé, kterých se bezbariérovost bezprostředně týká?
„Jako zrakově postižený jsem něco zaregistroval, protože když chodím po městě, tak přece jen ty bariéry vnímám jinak než člověk, který vidí. Zaznamenal jsem, že zmizely velké obrubníky, že na spoustě přechodů jsou krásné nájezdy, že většina přechodů je už i pro zrakově postiženého dostupná hůlkou,“ uvedl nevidomý Jiří Mařík.
I když se podle Jiřího Maříka spousta věcí ve Strakonicích v posledních letech změnila k lepšímu, na jedničku to stále ještě není. Za jeden z největších problémů při pohybu ve městě považuje výrazné nerovnosti v chodnících. Tak třeba ulice 5. května je v tomto směru jednou z nejhorších.
„Když ve Strakonicích zaprší, tak zrovna tady, kde lidé přecházejí, jsou doopravdy velké louže na chodníku a člověk chtě nechtě musí tou louží projít. Pro samotného chodce je louže problém, natož když člověk nevidí,“ posteskl si Jiří Mařík.
Další nevýhodu pociťuje pan Mařík při jízdě autobusem či při návštěvách úřadů. Neozvučené autobusové linky, informační tabule pouze pro vidomé či absence zvukového majáčku u vchodu do budovy jsou případy, které nevidomým stále ztěžují každodenní život. Ale i v této oblasti se již blýská na lepší časy. „Taková první vlaštovka je knihovna, protože ta má po rekonstrukci nad vchodem do zvukového oddělení nainstalovaný majáček,“ pochválil Jiří Mařík.