Strakonické basketbalistky touží po medaili

Přehraj video
Velmi těžký los měly strakonické basketbalistky na úvod dalšího ročníku 1. ligy. Přesto jejich herní projev, prosazovaný staronovou trenérkou Marcelou Krämerovou, dává naději, že Strakonice budou skutečně schopny bojovat o účast mezi nejlepší čtyřkou soutěže.
Strakonický tým vstoupil do nové sezóny upracovanou výhrou nad VŠ Praha, vzápětí opět venku jednoznačně podlehl pražskému USK a na domácí palubovce uhrál přijatelný výsledek s Friscem Brno, dalším suverénem 1. ligy. Následovala desetibodová porážka v Hradci Králové, když Jihočešky nezachytily nástup do zápasu. Za této situace proto bylo velmi důležité, jak v 5. kole dopadne utkání proti Slovance Mladá Boleslav, která do té doby neprohrála. Střetnutí ve STARZ Aréně, z něhož jsou naše záběry, ukázalo zaplněné hale z obou stran rychlý a bojovný basketbal s vynikající důraznou obranou domácích. I díky ní se hráčky Strakonic radovaly z vítězství 72 : 60. „Byl tam ohromný rozdíl v nástupu do zápasu. My jsme ostatní zápasy začaly pořádně hrát až druhé poločasy, a to byla chyba,“ uvedla Lucie Baláková. A její trenérka Marcela Krämerová dodala. „Já přesně pokračuji v tom, co se mi osvědčilo už v sezóně, kdy jsem tu působila předtím: tvrdá, agresivní obrana s odstupováním, vypomáháním a s přechodem do rychlého protiútoku. A nebo když nejde nic, tak potom tvrdě organizovaná hra.“
Strakonický tým teď čeká jeden z rozhodujících úseků sezóny, který by měl napovědět, zda jeho medailové ambice nepatří jen do říše snů. Na řadu totiž přicházejí soupeři, kteří mají podobné výkonnostní cíle. Ještě v listopadu to bude brněnský Valosun, pak následuje Trutnov a Karlovy Vary. Jedna z kmenových hráček Lucie Baláková je přesvědčena, že vydařený zápas se Slovankou ukázal správnou cestu. „Pokud budeme takhle bojovat, tak to musíme dokázat. Hlavně musíme chtít. A když se chce, jde všechno,“ řekla Lucie Baláková.
Povahu bojovnice prokazuje při zápasech i trenérka Marcela Krämerová. Ta žene svůj tým k lepším výkonům také prostřednictvím emotivního stylu koučování. Pro nově příchozí hráčky, které tuto trenérku ještě nezažily, to ovšem bylo poněkud překvapivé zjištění. „Ze začátku jsem byla trošku v šoku. Teď už si sice zvykám, ale pořád ... Je to docela drsná trenérka, ale je vidět, že ji to baví a že nás dokáže podpořit,“ potvrdila Zuzana Ondřejová.
„Tak já si myslím, že se s novými hráčkami ještě oťukáváme a zvykají si na mě. Vím, že to není nic jednoduchého, pokud jde o moji osobu a basketbalové pojetí. Spousta hráček se nikdy ani nesetkala s tím, že hra může být tak organizovaná. Ale pomalu se zapracovávají a já si myslím, že to bude jen lepší,“ zdůraznila Marcela Krämerová. (bob)