Strakoničtí pólisté letos vybojovali šest mistrovských titulů

Přehraj video


Redaktor: Robert Malota, Radim Štěpaník

Také letos se nejlepší vodní pólo hrálo na strakonické Křemelce. Jihočeši v různých věkových kategoriích získali šest ze sedmi možných titulů mistra České republiky. Ten poslední vybojovali muži Fezka Strakonice.
Svěřenci Karla Faměry vyhráli už čtvrtou zlatou medaili v řadě. Letošní vyvrcholení sezóny však bylo netradiční. Finálový soupeř, tým Steppu Praha, totiž do Strakonic k odvetám vůbec nepřijel – zřejmě na protest proti dvěma kontumačním prohrám v hlavním městě. Tam totiž za domácí neoprávněně startoval Turek Coscun. A tak strakoničtí borci po patnáctiminutové čekací době dostali medaile a začali slavit. Trenér Faměra přitom mohl být spokojený nejenom s dalším mistrovským titulem. „Na podzim jsme získali Český pohár, byli jsme druzí v Československém poháru, což je pro mě velký úspěch. Cením si toho, protože jsme skončili za Červenou hvězdou Košice, několikanásobným federálním mistrem,“ řekl Karel Faměra.
Strakonický kouč v průběhu celé sezóny ani na chvíli nezapochyboval, že by Fezko titul neobhájilo. Mužstvo převzal před pěti lety a po úvodním stříbru už do své trenérské sbírky přidával výhradně nejcennější kovy. Vybudoval tým, který v tuzemských bazénech nachází přemožitele jen výjimečně. Například letos Strakonice ze šestadvaceti ligových utkání prohrály pouze jedenkrát. A v čem vidí Karel Faměra tajemství strakonických úspěchů? „Už čtyři roky přehráváme soupeře po fyzické stránce. Byli jsme kompaktnější, působili jsme jako jeden kolektiv, kluci si pomáhali. To byla naše největší deviza.“
Další vývoj mužského póla ve Strakonicích však zatím zůstává poněkud nejasný. Karel Faměra končí jako trenér, jeho syn Martin odchází hrát a studovat do Košic a otazník zatím visí i nad působením některých dalších zkušených hráčů. Takže v situaci, kdy klub teprve začíná hledat nového kouče, považuje Karel Faměra za předčasné odhadovat ambice Strakonic pro příští sezónu. „To teď nedovedu říci, protože se situace dořeší až během jednoho či dvou měsíců.“
Ženská část strakonického póla se v porovnání s muži zdá být přece jenom stabilizovanější. Potvrzuje to i fakt, že na trenérském postu také v dalším ligovém ročníku zůstane Jaroslav Bartůněk. Uplynulou sezónu, která už potřetí v řadě skončila triumfem strakonických žen, hodnotí tento zkušený kouč jako cestu od vítězství k vítězství. „Prohráli jsme v celé sezoně pouze jednou ve finálovém zápase o branku. Jinak jsme vyhráli, co se dalo a s velkým rozdílem,“ řekl Jaroslav Bartůněk, trenér družstva žen.
Největším soupeřem strakonických žen v domácích bazénech tak zůstává motivace. Přiznal to i trenér Bartůněk, jehož svěřenkyně v lize často vítězily dvouciferným rozdílem. „Další motivací pro mě je mezinárodní úroveň. Dostat se tam by výkonnostně šlo, přibližujeme se, ale zase je to otázka peněz....“
Na druhé straně - generační základna ženského póla ve Strakonicích je poměrně široká. Bartůněk může pracovat se stabilním kádrem mladých a přitom poměrně zkušených hráček, za nimiž následuje řada dorosteneckých a žákovských nadějí. „Já bych řekl, že jsme na dobré cestě. Pokud vydržíme v nastoleném trendu, posuneme se zase dopředu,“ doufá trenér Bartůněk.