U zápisu do základních škol mohly děti potkat princeznu i tygra

Přehraj video
Předškoláci ze Strakonic už za sebou mají svůj velký den - zápis do první třídy základní školy. Oproti tomu, co si mnozí z nás dospělých pamatují, probíhají ale současné zápisy tak trochu jinak. My jsme s kamerou navštívili základní školu Františka Ladislava Čelakovského.
Hned po vstupu do školy zapochybujeme, zda jsme si den zápisu nespletli s maškarním plesem. Rodiče a jejich potomky - předškoláky vítá ředitel zoo, kterého představuje asi desetiletý chlapec v obleku. Po chodbách pobíhají kluci a holky v maskách nejrůznějších zvířat. Jsou to žáci z 5. J. Na základní škole Františka Ladislava Čelakovského se takový způsob přivítání budoucích spolužáků stal již tradicí. "Tenhle zápis je zoologická zahrada, proto tu jsou tři pavilony: šelmy, ptáci a podmořský svět," vysvětlil Šimon Harajda z 5. J. Jeho spolužačka Kateřina Houšková dodala, za jakou postavu je převlečená ona: "Já jsem opička Žofka. Všechny holky, co děláme Žofky, jsme tady proto, abychom prováděly děti po škole a hlavně je povzbuzovaly." A na budoucích školácích je vidět, že zápis, u kterého je provází opička Žofka a při kterém děti navštěvují jednotlivé pavilóny, je opravdu baví. Mírné obavy se v jejich očích postupně mění na zvědavost a zábavu. A přesně to bylo cílem zápisů netradiční formou, které na této škole probíhají již osmým rokem. "S nápadem přišla paní zástupkyně Jitka Caisová. Bylo to v době, kdy se začínalo nově učit, zkoušely se nové nápady a dělalo se všechno proto, aby se dětem ve škole líbilo," vzpomněla ředitelka školy Jaroslava Kolesová. Vedle letošní zoologické zahrady má škola připravena ještě další dvě témata, která se pravidelně střídají - cestu do pohádky a vysvobození princezny. Úkolem dětí v maskách zvířat je vyzkoušet za dohledu paní učitelky budoucí prvňáčky formou hry. Především mají vysvětlit zadané úkoly tak, aby je pochopily i šestileté děti. Třídní učitelka Jana Johanesová dodává, že právě to se během měsíční přípravy ukázalo jako nejtěžší: "Hráli jsme si na to, že jsou malé děti. Tudíž výhodu měli ti, kteří mají mladší sourozence. Tyhle děti pak byli takovými tahouny, a hlavně to dokázali vysvětlit ostatním spolužákům."