Strakonická televize

Přehraj video
Muzeum středního Pootaví Strakonice minulý týden zahájilo výstavu Cestou zvuku. Jak už samotný název napoví, výstava obsahuje unikáty jako starodávná rádia, telefony či gramodesky. Sbírku zapůjčil Jiří Kloboučník. Cestou zvuku je příhodný název výstavy, která až do konce října potrvá ve strakonickém muzeu a jejíž vernisáž proběhla minulý týden. Díky sběratelské vášni šedesátníka Jiřího Kloboučníka mají návštěvníci muzea vývoj hudební elektroniky jako na dlani.
Majitel rozsáhlé sbírky byl v roce 1969 předsedou píseckého HI-FI klubu a sám sedm klubů věnujících se tehdejší moderní hudbě založil. Od roku 1970 pracuje v Prácheňském muzeu. Svoji sbírku rozšiřuje nákupy na bleších trzích a burzách nebo výměnou s jinými sběrateli. Zeptali jsme se, na jaké hudební klenoty je obzvláště pyšný: „ Na hrací stroj, je to polyfonek. A pak je tam další klenotek, to je papírový stroj, na kterém se vlastně protáčely pásky, papírové. A třetí takový klenot je zase takový polyfon, to je taková obrovská skříň, která stála vždycky v hospodách.“
Ačkoli jsou některé exponáty opravdu letité, majitel sbírky je udržuje provozuschopné.
To vysvětlil takto: „No protože mám dobré kamarády. Když vlastně se na něco potom nestačí, tak to vezmu a běžím s tím za svým dobrým přítelem, panem Pýchou. Ten je v tom vlastně zběhlý víc než já už od mládí. Ten mi to vždycky dal dohromady, anebo to, co já poškodím, tak on napraví.“
Přestože samotná výstava představuje pouhou jednu třetinu sbírky Jiřího Kloboučníka, ředitel muzea Miroslav Špecián poznamenal, že tolik elektroniky ve třech síních ještě nikdy neměli. A vyjmenoval ji: „Dvě televize staré, dvacet čtyři magnetofonů cívkových, jedenapadesát rádií transistorových, osm mikrofonů stojanových, jednu kytaru elektrickou, sedm zesilovačů elektrických, třináct sluchátek ušních, dvanáct telefonů černých, třináct strojků hracích, jednu skříň hrací, a taky dvacet přístrojů, o kterých nic moc nevím, a potom nepočítaně gramofonových desek, jejich obalů anebo různých drobných elektronek a dalších přístrojů,“ a dodal: „Ale všechny tyto přístroje, které tady jsou, tak jsou spojeny s mým mládím. A tak se nedivte, že se na ně dívám úplně jinak, než mladí třeba na to staré, co už odešlo.“ (mav)