Strakonická televize

Přehraj video
Strakonické letiště upravuje svou vzletovou a přistávací plochu. Dosud zde letadla startovala z obyčejného trávníku, což za nepříznivých podmínek ztěžovalo pilotům vzletový manévr. Kvůli petici mutěnických občanů nakonec vedení letiště upustilo od plánů dráhu vyasfaltovat a zvolilo náhradní variantu. Plochu zpevňuje pomocí plastových roštů.
Strakonické letiště slouží členům aeroklubu pro sport a letové práce, využívá ho záchranný systém a v posledních třech letech i firmy a soukromníci, kterým ve vzdušném prostoru zemí Schengenu odpadá povinnost proclení. Podmínky tomuto provozu ale neodpovídaly. „Budilo to rozpaky. Po deštích a časně z jara, kdy docházelo k tání sněhu, bylo letiště prakticky nepoužitelné. Spoustu letů jsme museli odklánět například na letiště s asfaltovou plochou v Hosíně či v Budějovicích,“ konstatoval vedoucí letového provozu František Přibil.
Provozovatel letiště, Aeroklub, proto sháněl peníze na vyasfaltování přistávací dráhy. Náklady se odhadovaly na třicet milionů korun. Asfaltová dráha mohla vést severní částí letiště za hangárem a od obytné zástavby Mutěnic by byla vzdálena asi sto dvacet metrů. „Několik občanů obce Mutěnice vyvolalo petici, takže došlo ke skluzu ve vydání územního rozhodnutí. Byli jsme před volbou, jestli zjišťovací řízení, na něž jsme měli nabídku zhruba pět set padesát tisíc korun, a věděli jsme, že není konečná a mohla se vyšplhat až na milion osm set tisíc, anebo zabezpečit bezpečnost provozu jinak. Rozhodli jsme se pro rošty, které se běžně dělají ve světě a v podstatě stabilizují travnatý povrch,“ uvedl místopředseda Aeroklubu Strakonice Vladimír Kotrch.
Upravená dráha je široká deset metrů a měří sedm set metrů. Paradoxně musela být situována na jižní stranu letiště, blíž obytné zástavbě Mutěnic. Šetrnější je ovšem k syslovi obecnému, který zde má domoviště. Chráněný živočich se může bez omezení pohybovat pod mřížkami i skrz ně a navíc tato dráha neleží přímo v centru lokality, kde se sysel vyskytuje nejvíc. „Je to jedna z mála lokalit v České republice, kde jsou tak výhodné podmínky pro sysla obecného. Je tam díky tomu, že na letišti je udržovaný poměrně nízký travní porost kvůli přistávání a vzletu letadel, a ten sysel dobře vidí do dáli, takže včas zaznamená nebezpečí, registruje predátora, tudíž si tu lokalitu i z těchto důvodů oblíbil,“ vysvětlil vedoucí životního prostředí Jaroslav Brůžek.
Zvolená varianta je zároveň výrazně lacinější. Aeroklub zaplatí 1 800 000 Kč, přičemž půl milionem přispělo město Strakonice. Životnost plastových roštů se pohybuje mezi dvaceti až třiceti lety. Vedoucí provozu František Přibil ještě zdůraznil, že využití letiště se nebude masivně rozmáhat: „Z odborného hlediska tady budou přistávat jen letadla, která se sem vejdou, i když tu bude asfalt nebo beton, je to úplně jedno.“ (mav)