Závody automodelářů jsou náročné zejména na koncentraci

Přehraj video
Redaktor: Robert Malota
Kamera: Miloš Roubal
Viděli jste už někdy závod špičkových automodelářů? Pokud ano, pak mi jistě dáte zapravdu, že jde sice o netypický ale pořádně náročný sport.
Zvuk elektromotoru autíček svým bzučením připomíná čmeláka, ale tyto modely po dráze sviští až třikrát rychleji než pruhovaný hmyz. Například ve Strakonicích, kde se v polovině dubna konal čtvrtý díl seriálu závodů mistrovství České republiky, je soutěžní okruh 35 metrů dlouhý a ti nejlepší jezdci ho dokáží zdolat v čase pod čtyři vteřiny.
Každý závodník v případě mistrovského klání musel v jedné řadě odjet osm jízd po sedmi a půl minutách, aby vystřídal všechny dráhy. To je hodina čistého času, hodina silného soustředění. Potvrzuje to i dvacetiletý Miroslav Vadlejch, mistr světa z roku 2008, který je vedoucím automodelářského kroužku v Domě dětí a mládeže Strakonice. „Nejtěžší na tomto sportu je udržet si koncentraci po celý závod, vyhnout se veškerým karambolům, co nejrychleji opravit všechny případné závady, ale současně se neustále drát dopředu,“ upřesnil Miroslav Vadlejch.
Navíc nejde jen o samotnou soutěž. Ten, kdo to se závoděním na autodráze myslí opravdu vážně, musí být i zručným modelářem a technikem. Autíčko totiž musí správně vyladit, otestovat různé varianty a pak zvolit takovou, která se jeví jako nejvhodnější. A u montážních stolů rozhodně není prázdno ani v průběhu mistrovského závodu. „Během závodu je potřeba několikrát vyměnit kolečka. A někdy dojde i k tomu, že po nějakém karambolu je poškozená karosérie, poškozený převod, takže karosérii je potřeba opravit a převod vyměnit…,“ vysvětlil
další automodelář Jiří Karlík z Prahy.
Automodelářských závodů se mohou bok po boku účastnit zástupci všech generací. A tak i ve Strakonicích byli k vidění třeba šestiletí kluci soupeřící se zralými muži. Bezesporu nejstarším účastníkem českého šampionátu však byl dvaasedmdesátiletý Rudolf Kracík z Nové Paky, který si účastí na závodech zpestřuje penzi. „Tahle hodinovka je opravdu náročná. Když jsou kratší závody, zvládá se to lépe. Ale já to ani tak nedělám na výsledek, ale pro to, že mě to baví a že mám radost z toho, že si zajezdím,“ dodal Rudolf Kracík.