Strakonická televize

Celkem 51 výrobků a služeb získalo v šestém certifikačním kole prestižní značku Prácheňsko – regionální produkt, kterou uděluje Místní akční skupina LAG Strakonicko ve spolupráci s dalšími občanskými sdruženími z okolních oblastí. Tato značka slouží k podpoře místních výrobců a přispívá i k zachování tradičních řemesel v regionu
Označení Prácheňsko – regionální produkt se v rámci celostátního projektu regionálních značek uděluje od roku 2010. V průběhu čtyř let ji na Prácheňsku postupně získalo několik desítek výrobců a poskytovatelů služeb, někteří i opakovaně. Mezi oceněné výrobky patří například cukrovinky, paličkované krajky, kabelky, šperky, včelí med, březová košťata, hračky ze dřeva ale i bylinné přípravky, pečivo nebo kraslice. Mnozí držitelé regionální značky Prácheňsko se druhou dubnovou sobotu představili i v prostorách strakonického hradu, kde proběhla velikonoční výstava Místní akční skupiny Strakonicko pod názvem Velikonoce na Prácheňsku. „Tím, že jsme začali tyto lidi vyhledávat a nabídli jsme jim možnost certifikace a účasti na různých trzích, tak celá řada z nich se ke starým dovednostem vrátila a dokonce se řemeslo začalo předávat z rodičů na mladší generaci. A vidíte i na Velikonočním trhu, že tady nevystavují jen babičky, ale že jsou zde i mladší paní a že jim to velmi dobře jde,“ uvedla Jiřina Karasová, manažerka MAS LAG Strakonicko.
Během výstavy, která patří do mezinárodního projektu Zvyky a tradice na obou stranách hranice, se zájemci seznámili například s ukázkami zdobení kraslic. Nechyběla ani ochutnávka mazanců, beránků, jidášů a tradiční velikonoční sekané. A košíkářskou práci přiblížil Josef Vaněk z Myštic u Blatné, který je opakovaným držitelem značky Prácheňsko – regionální produkt. Jednasedmdesátiletý muž, který se pletení z vrbového proutí věnuje více než půlstoletí, také prozradil, jak dlouho mu trvá výroba jednoho středně velkého košíku. „Je to dvě a půl až tři hodiny. Ale to je pouze pletení. Navíc se proutí musí nastříhat, přebrat, uplést a vystříhat. A samozřejmě nějakou cenu má i surovina – samotné proutí,“ zdůraznil Josef Vaněk, košíkář z Myštic u Blatné. (bob)