Strakonická televize

O pár století zpátky se můžete přenést, pokud navštívíte v sobotu 25. července zámek Štěkeň. Skupina historického šermu Vendetta zde pořádá Romantické odpoledne. Od šestnácti hodin můžete shlédnout ukázky šermu a palných zbraní, vystoupení fakíra Petra Fiedora, orientální tance či pohádku v podání divadelního souboru Čelakovský. (reg)

Japonská estetika v evropském výtvarném projevu v podání Mariny Richter je k vidění od 7. července ve výstavní síni Jelenka na strakonickém hradě. Kolekce nazvaná Tanec v Čínském kabátku obsahuje vedle klasických kreseb na kámen také proškrábávanou litografii nebo takzvaný brokátový tisk. Výstava potrvá do 1. září. (reg)

Strhující představení plné písní, tanců, rytmů a scén inspirovaných africkou lidovou kulturou přiveze do Strakonic africká skupina Inkululeko Yabatsha ze Zimbabwe. Vystoupení, které vás uchvátí svým spádem, provedením a bezprostředností se odehraje v pátek 24. července na II. nádvoří strakonického hradu od 19.30 hodin. (reg)

Přátelé kvalitní hudby by si neměli nechat ujít návštěvu strakonického hradního sklípku ve středu 22. července. O příjemnou atmosféru v historických prostorách se postará country kapela Pauza a Vasilův Rubáš. Vystoupení začíná v sedm hodin večer. (reg)

Přehraj video
Redaktor: Robert Malota
Kamera: Zdeněk Junek
Dramatické okamžiky, způsobené nedávnými záplavami, prožili rovněž obyvatelé Strakonic a nejbližšího okolí. Situaci u rozvodněné Volyňky a Otavy sledovala i kamera Strakonické televize.
Když se uprostřed posledního červnového víkendu spustil silný přívalový déšť, věděl Václav Kůs z Mutěnic, že je zle. Pod okny jeho domu se valily kalné vody už tak zdivočelé Volyňky. Hladina řeky začala stoupat kolem sobotní půlnoci, to nejhorší však mělo teprve přijít. Rozmočená krajina působila jako nasáklá houba, takže všechno, co teď napršelo, stékalo po povrchu do potoků a řek.

Silný přívalový déšť se opět přehnal nad Strakonicemi ve středu 1. července v podvečer. Ohromné množství srážek, zanesené vpusti a spodní voda z kanalizace způsobily zaplavení některých částí města. Například ulice Tovární se během chvíle ocitla na soutoku dvou zaplavených silnic. Viadukt u nádraží se stal osudným dvěma automobilům. Snaha jejich řidičů o projetí pod železničním mostem skončila zaplavením motorů a následně zatopením obou vozů. (reg)

Není Vám lhostejný osud lidí postižených záplavami? Můžete jim pomoci odesláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS ADRA nebo DMS POVODNE09 na číslo 87777, popřípadě zasláním příspěvku na účet nadace Adra 99619961/0300, v.s. 211. Sbírku zřídila také společnost Člověk v tísni, přispívat můžete na konto Povodně 7202 7202 /0300. (reg)

Přehraj video
Povodňová situace na Strakonicku ovlivnila i průběh některých kulturních akcí. Pořadatelé například museli výrazně upravit program Pivovarské poutě, která se konala poslední červnovou sobotu.
Už dva dny před pivovarskou poutí bylo zřejmé, že atraktivní neckyáda, která každoročně přitahuje značnou pozornost diváků, se letos v červnu nepojede. Každé jiné rozhodnutí by totiž při vzedmuté hladině Otavy bylo nesmyslným hazardem se životy vodáků. Plavba kuriózních plavidel se proto přesouvá na druhý díl seriálu akcí Léto s dudákem, který se pod názvem 360 let jsme tady pro Vás bude konat 1. srpna.

Přehraj video
Redaktor: Robert Malota
Kamera: Jaroslav Landsinger
Tradiční kroužkování čapích mláďat na jihu Čech má letos za sebou Stanislav Chvapil ze Stanice ekologické výchovy v Roudnici nad Labem. Společně s pomocníky působil koncem června i na Strakonicku. Nejnovější poznatky o těchto brodivých ptácích však nejsou nijak optimistické.

Přehraj video
Atmosféru strakonického hradu na počátku 20. století přiblíží jeho nově vytvořený model. Ten je k vidění od minulého týdne ve výstavních prostorách muzea.
Přechodová chodba, trucbašta, stodola nebo mlýn jsou prvky, které byste v současnosti na strakonickém hradu už dávno nenašli, naopak ochoz na 35 metrů vysoké věži Rumpál přibyl až v pozdější době. Model zachycuje hrad v jeho podobě kolem roku 1920. Důvodem jsou 30. léta, která pro gotickou památku z 13. století znamenala boření dnes již neexistujících částí hradu. Výroba modelu podle dostupných materiálů tedy nebyla nejsnadnější.