Strakonická televize

Iniciativa Jihočechů snažící se očistit jméno pracejovického rodáka Rudolfa Berana má své kořeny v devadesátých letech, kdy se o rehabilitaci svého otce marně pokoušel jeho tehdy ještě žijící syn Rudolf. Za velké účasti veřejnosti byl minulý týden v Pracejovicích znovuotevřen rodný dům Rudolfa Berana a odhalena jeho pamětní deska, přestože tohoto prvorepublikového politika, představitele agrární strany a předsedu česko-slovenské vlády přijímá část české veřejnosti s rozpaky.

Strakonice se už nemusejí obávat o svou dominantu. Po dvou letech totiž byla úspěšně dokončena důkladná rekonstrukce středověké hradní věže Rumpál.

Téměř šest století stará historie opět ožila na Strakonicku. V roce 1420 se u Sudoměře strhla legendární bitva mezi husity vedenými Janem Žižkou a katolickou šlechtou, kterou podporovali strakoničtí Johanité. Ve střetu, jenž se odehrál mezi rybníky Škaredý a Markovec, tehdy zvítězili husité a jako připomínku této události připravilo občanské sdružení Plzeňský Landfrýd rekonstrukci slavné bitvy. Stovky diváků tak předposlední březnovou sobotu přímo v místě historického klání mohly sledovat válečníky v dobových kostýmech včetně řady individuálních soubojů. A protože autoři rekonstrukce ctili dobové prameny, o vítězi bitvy v tomto případě nemohlo být pochyb… (bob)

U rodinné hrobky Beranů na strakonickém hřbitově sv. Václava se poslední únorový den uskutečnila smuteční tryzna za československého politika Rudolfa Berana, který 28. února před šedesáti lety zemřel v leopoldovské věznici.

Unikátní výstava nazvaná Tomáš Garrigue Masaryk a armáda“ doputovala i do Strakonic. Zájemci si ji budou moci prohlédnout v pátek 15. března od 8 hodin v posádce 25. protiletadlového raketového pluku. Ojedinělá expozice, kterou tvoří dvacet panelů, popisuje nejen Masarykův život, ale také jeho úzké vazby s československými legionáři a pozdější armádou samostatného státu. Putovní výstava je součástí dlouhodobého projektu Československé obce legionářské. (bob)

V těchto dnech si připomínáme smutné výročí našich dějin. Před pětačtyřiceti lety vzplála v Praze první živá pochodeň, která měla český národ probrat z narůstající pasivity po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Šestnáctého ledna 1969 se před Národním muzeem zapálil jedenadvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach, který na následky těžkých popálenin za tři dny zemřel. Komunističtí normalizátoři v sedmdesátých a osmdesátých letech se jeho statečný čin snažili znevážit nebo vůbec utajit. Po sametové revoluci byl ve Strakonicích po Janu Palachovi pojmenován most přes řeku Otavu a Volyňku; deska s názvem mostu byla veřejně odhalena 12. ledna 1990. Nynější pamětní deska se jménem Jana Palacha je umístěna na levém břehu řeky Otavy od roku 2001.
(puč)

Cenný přírůstek do svých sbírek získalo strakonické Muzeum středního Pootaví. Jedná se o album dobových fotografií z pozůstalosti paní Vlasty Mackové, které zachycují konec II. světové války a osvobození Strakonic. Na snímcích je například příjezd Američanů 6. května 1945, jejich pozdější setkání s ruskými vojáky, pohled na zajatecký tábor nedaleko strakonického nádraží, návštěva prezidenta Beneše 16. června i uvítání generála Pattona o měsíc později. (bob)

Vážení diváci, v těchto dnech si připomínáme listopadové události roku 1989, které vedly k zásadním politickým změnám v tehdejším Československu. Na unikátních záběrech Muzea středního Pootaví se můžeme podívat, jak to tehdy vypadalo ve Strakonicích. (bob)

Památku padlých ve světových válkách, ale i v pozdějších válečných konfliktech v různých částech světa, uctilo 11. listopadu ve Strakonicích také sto padesát žáků druhého stupně Základní školy F. L. Čelakovského v Jezerní ulici.

O sklepy pod volyňskými domy vytesané do žulové skály a z velké části zatopené se více než třicet let zajímá Antonín Majer z Volyně. V polovině sedmdesátých let ho o jejich geodetické zaměření požádal tehdejší ředitel tamního muzea Josef Režný, kterého zaujaly pověsti kolem nich.